Sportovní aktivity jako běžná součást léčby – tak zní jednoznačný závěr odborníků z řad lékařů, sportovních institucí i politické reprezentace, kteří se počátkem listopadu v Mariánských Lázních zúčastnili konference Tělovýchovné lékařství 2023. Tuto myšlenku podpořil přímo také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, pod jehož záštitou se konference konala. Česká unie sportu, která dlouhodobě poukazuje na zdravotní problémy způsobené nedostatkem pohybu občanů všech generací, po takové praxi dlouhodobě volá a je připravena aktivity s ní spojené maximálně podpořit.
Místo prášků pacientům s nadváhou či cukrovkou předepsat pravidelné kondiční cvičení nebo běh, problémy s vysokým tlakem řešit návštěvami fit centra – právě tak mohou v blízké budoucnosti vypadat netradiční lékařské recepty. Konkrétní léčebné postupy by určil odborný tělovýchovný nebo rehabilitačního lékař ve spolupráci s fyzioterapeuty a nutričními terapeuty a pacient by musel o své zdraví pečovat pravidelným a přiměřeným pohybem a sportem.
Česká unie sportu úzce spolupracuje s Českou společností tělovýchovného lékařství a podobné řešení nabízí státním institucím víc než deset let. „Už od samého vzniku naší organizace víme, že pohybové aktivity a sportovní činnost jsou z pohledu českého státu na chvostu zájmu a prakticky bez většího programového využití. Přitom se jedná o nejefektivnější způsob léčby. Místo toho nedostatek pohybu a s ním spojená obezita i kardiovaskulární choroby stojí státní pokladnu každoročně zbytečně vynaložené miliardy korun. Stát, bohužel, řeší až následky, nikoliv příčiny. Závěry konference v Mariánských Lázních proto velice podporujeme a oceňujeme návrhy a argumenty nejen tělovýchovných lékařů, ale tentokrát i vrcholných zástupců ministerstva zdravotnictví. Pochopili, že situace u nás je z hlediska pohybové gramotnosti kritická a že je nejvyšší čas ji řešit. V tom by však měla určitě pomoci také další ministerstva,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda ČUS.
Pohybové aktivity a rehabilitační kurzy jako součást léčby by mohly být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Zatím se však nejedná o žádné systémové řešení, jde spíše o nastartování diskuse. Podle ministra Vlastimila Válka by první kroky mohly být součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou ministerstvo aktuálně připravuje. Zdravý životní styl by v ní měl podporovat systém bonusů pro osoby, které například pravidelně chodí na preventivní prohlídky.
„Podporujeme veškerá opatření, která povedou k tomu, že se sport a pohybové aktivity prováží více s ministerstvem zdravotnictví na všech možných úrovních. Tohle je ostatně trendem v celé Evropě – řada zemí došla k závěru, že pohyb a aktivní přístup k životu jsou faktory, které zásadním způsobem ovlivňují nejen kvalitu života lidí, ale také ekonomiku díky vyšší produktivitě, aktivitě a výkonnosti pracovní síly. A zohlednili to ve svých ve svých programových a jiných dokumentech, promítají to do školní výchovy a osvěty, cílené na společnost, na rodiče,“ vysvětlil Miroslav Jansta.
V Česku je však situace jiná, sport a pohybové aktivity tu mají od začátku republiky podružné postavení na politické úrovni. Přestože vláda v roce 2016 schválila koncepci Sport 2025, ve které se zavázala dosáhnout v roce 2025 jedno procent výdajů státního rozpočtu, rozpočet do oblasti sportu trvale klesá. S částkou 6,9 miliardy na rok 2024 je na hranici přežití řady důležitých sportovních spolků nebo klubů. „Vláda snižuje výdaje na sportovní a pohybové aktivity, přestože řada studií prokazuje, že se v Česku zvyšuje počet lidí s obezitou nebo s cukrovou. Navíc stát letos také svým průzkumem zjistil, že rapidně klesá fyzická zdatnost a pohybová gramotnost u dětí a mládeže,“ upozornil předseda ČUS.
Podle České unii sportu se tak v současné době řeší následky dramatického podcenění pozitivních přínosů sportu a pohybu ze strany státu a několika vlád. Proto je dobře, že s nápravou přichází ministerstvo zdravotnictví, které si zdravotní benefity začíná uvědomovat a chce s nimi v systému zdravotní prevence aktivně pracovat. „Jinak nám totiž hrozí skutečná časovaná bomba v podobě nicnedělání, které podle studie zabíjí půl milionu Evropanů ročně a postupně se stává závažnějším rizikem pro zdraví veřejnosti než kouření,“ podotkl Miroslav Jansta, podle něhož je nutné, aby se stát zaměřil na dostatečnou prevenci v oblasti péče o zdraví a výchovy ke zdraví. „Sport musí stát vnímat jako investici do budoucích příjmů státního rozpočtu v podobě budoucích úspor ve zdravotnictví. “
