Předně je potřeba zdůraznit, že nezáleží na tom, zda čestně prohlašující věděl o tom, že skutečnost, kterou prohlašuje, není pravdivá (např. že žadatel o dotaci nedluží zdravotní pojišťovně a ono je tam nějaké zapomenuté penále). Úmysl je totiž vyžadován jen u „obyčejného“ uvedení nepravdivého údaje.
Nepravdivé česné prohlášení může být přímo sankcionováno jako takové. Podle ustanovení § 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích se fyzická či právnická osoba dopustí přestupku proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy tím, že „úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají nebo uvede nesprávný anebo neúplný údaj v čestném prohlášení u správního orgánu“. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 20 tis. Kč, eventuálně do 50 tis. Kč, bude-li to s úmyslem získat výhodu (a to u nás bude).
Nepravdivým čestným prohlášením se ale lze dopustit i některých trestných činů. Jde o to, že skutečnost, že někdo podá nepravdivé čestné prohlášení, je zpravidla posuzována jako uvedení jiného v omyl. To pak může být předpokladem pro spáchání např. trestného činu podvodu (§209 tr. zák.), poškození cizích práv (§181 tr. zák.), dotačního podvodu (§212 tr .zák) a mnohé další radosti.
Doporučujeme snažit si prohlašované skutečnosti ověřit (alespoň u zdravotních pojišťoven, ČSSZ a finančního úřadu).
Legislativní odbor ČUS
