Německé rádio ARD natáčelo v lednu 2014 na Strahově a zajímalo se především o historii a budoucnost Velkého strahovského stadionu. Původní reportáž jsme doplnili o odkaz na videoreportáž hodnotící s nadsázkou možnost uspořádat na Velkém strahovském stadionu fotbalové mistrovství světa. "Představte si, jaké by to bylo, kdyby se zde najednou hrálo před zraky dvouset tisíc diváků hned osm fotbalových zápasů MS ..."
ARD: Proč se stadion Strahov budoval tak veliký, jaké důvody vedly k jeho vybudování?
ČUS: Stadion byl vystavěn za účelem konání všesokolských sletů v roce 1926, tehdy však šlo o písčité cvičiště s hliněnými valy a dřevěnými tribunami pro diváky. Česká obec sokolská vznikla ještě v době rakousko-uherské monarchie (1862) a byla mezi Čechy velice populární. Češi svým členstvím v tomto spolku projevovali svoji národní hrdost a touhu po samostatném státu. Svoji popularitu neztratila ani mezi válkami a výročních sletů konaných jednou za šest let se účastnily statisíce cvičenců. Tribuny byly před každým sletem přestavovány a upravovány. V letech 1932 - 1938 byla vybudována západní tribuna s prezidentským salonkem a lóží a také velitelským můstkem a později v letech 1960 – 1975 byl celý areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád. (včetně vysokoškolských kolejí, které sloužily jako šatny pro sportovce)
Celková plocha stadionu je 63 000 m², což pro představu přibližně velikost 9 fotbalových hřišť. (310 x 202m)
V době největší slávy tu cvičilo 16 000 až 33 000 cvičenců, které mohlo sledovat 137 tisíc diváků. Celková kapacita, například na koncert je 250 tisíc míst, z toho v současné době 56 000 k sezení.
Podle některých zdrojů jde skutečně rozlohou o největší stadion na světě a druhou největší stavbu vybudovanou pro sportovní účely hned po Motoristickém stadionu v Indianopolis
ARD: Co se na něm dělo v období socializmu?
ČUS: Stadion má pestrou historii už před nástupem socialismu, kdy se několikrát stal nedobrovolným shromaždištěm. Tím, že je to poměrně veliké území uprostřed Prahy, které je ohraničené tribunami, tvoří areál ideální prostor, v němž je možné shromažďovat a zároveň mít pod kontrolou velké množství lidí. Toho využili například nacisté při odsunu židů, kdy tu byli shromážděni před transportem, stejně tak tady vyčkávali Němci na transport při svém návratu do vlasti na konci války.
V období socializmu byl původní areál dostavěn na současnou velikost, byly dobudovány šatny pro cvičence, za východní branou, které v obdobích mimo konání národní spartakiády sloužily a dodnes vlastně slouží jako vysokoškolské koleje.
První celostátní spartakiáda se tu uskutečnila v roce 1955 jako oslava desetiletého výročí ukončení druhé světové války. Série celostátních a později Československých spartakiád, které se konaly v pětiletých odstupech, byla přerušena pouze v roce 1970 po vpádu sovětských vojsk na území tehdejšího Československa. Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované již v roce 1990 nedošlo (proběhly jen tzv. tělovýchovné slavnosti na malém stadionu).
Spartakiády v roce 1960 se zúčastnilo 750 000 cvičenců a údajně ji shlédl více jak milión diváků (během čtyř dnů konání).
ARD: Jaké události se tu uskutečnily v 90 letech?
ČUS: V roce 1994 se tu konal obnovený XII. Všesokolský slet za účasti prezidenta Václava Havla - opět na tomto velkém stadionu. Svým rozsahem ale nedosahoval těch předválečných. Další Všesokolské slety se následně konaly již na Rošického stadionu opět v šestiletých intervalech - 2000, 2006.
18. srpna roku 1990 se tu zato pořádal jeden z největších rockových koncertů Rolling Stones, který navštívilo téměř 130 000 lidí, a to včetně tehdejšího prezidenta republiky Václava Havla.
V 90. letech byla plocha využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. Na počátku 90. let zde byl také ukázkově předváděn kolektivní jezdecký sport pólo.
Při zasedání MMF v Praze v roce 1999 sloužil jako stanové městečko, v němž byli ubytování odpůrci globalizace, kteří se v Praze účastnili velkých protestních akcí a střetů s policisty, policie opět místo doporučila pořadatelům zcela schválně, aby měla velké množství lidí, které bylo potřeba mít pod kontrolu shromážděné na jednom místě za betonovými hradbami tribun.
Po pádu komunismu však megalomanská stavba neměla využití, a tak chátrala, na hřišti rostl plevel a malé stromky, ochozy se dostaly do havarijního stavu. Objevovaly se tendence stadion zbourat, nakonec ale padlo rozhodnutí, že bude zachován. Na začátku 21. století stadion za finanční podpory hlavního města Prahy rekonstruovala AC Sparta Praha na 7 fotbalových hřišť normálních rozměrů, z nich jedno s umělým trávníkem, a jedno hřiště na malou kopanou, také s umělým povrchem.
Koncerty, které na Strahově proběhly:
Rolling Stones, 18.8.1990 a 5.8.1995, návštěvnost 127 tisíc lidí
Guns N' Roses, 20.5.1992, návštěvnost 60 tisíc lidí, předkapely: Soundgarden a Faith No More
Bon Jovi, 4.9.1993
Aerosmith, 27.5.1994, návštěvnost cca 150 tisíc lidí
Pink Floyd, 7.9.1994, návštěvnost 115 tisíc lidí
Bratři Nedvědovi, 21.6.1996, návštěvnost 60 tisíc lidí
U2, 14.8.1997, návštěvnost 75 tisíc lidí
ARD: Proč začal stadion tak chátrat?
ČUS: Stadion v současné době má jen velmi omezené využití. Slouží hlavně fotbalové Spartě, nicméně ten původní účel, za kterým byla tato monumentální stavba postavena je už historií. A vzhledem k tomu, že se postupem let stavělo velmi překotně, má stadion poměrně složité vlastnické vztahy, kdy na pozemku jednoho subjektu stojí stavba druhého a nástavbu vlastní další subjekt a nikomu se tedy nechtělo do nejistých investic. A zároveň se nikomu nechtělo to historické dědictví spletitých vlastnických vztahů začít řešit a vypořádávat ty jednotlivé subjekty mezi sebou, tak aby nakonec stadion byl jednoho vlastníka a ten mohl rozhodnout jak s ním naloží.
ARD: Jaké plány má Česká unie sportu se stadionem dnes?
ČUS: Česká unie sportu se snaží už více než rok rozmotat složité klubko majetkových vztahů a docílit narovnání tak, aby každý ze strahovských stadionů měl svého majitele a ten mohl s majetkem nakládat, tedy jej revitalizovat, rekonstruovat a nebo prodat tak, aby ty budovy, které se nacházejí na tak výjimečném místě, jako strahovský vrch v těsné blízkosti pražského hradu bezpochyby je. Našim cílem je, aby po dokončení všech majetkových transakcí patřil menší stadion Evžena Rošického výhradně FAČR, což už v podstatě tak od 1. ledna je a velký strahovský stadion včetně okolních ploch by měl být v majetku Magistrátu města Prahy a pak už je na pánech radních, jak s ním naloží. Betonové tribuny jsou chráněnými památkami UNESCO a tím pádem je nelze zbořit, dají se přestavět, upravit, ale pouze tak aby zůstala zachována jejich vizuální podstata. Už před lety se architekti zabývali případným využitím stadionu a vznikla tehdy studie obytné zóny s kompletní infrastrukturou v níž byly ty betonové monumenty elegantně zakomponovány. Ale tohle je už otázka spíše pro vedení pražského magistrátu.
ARD: Bylo již rozhodnuto o prodeji části Strahovského stadionu, čemu by měl sloužit po skončení rekonstrukce?
ČUS: Pokud jde o uskutečněný prodej stadionu Evžena Rošického Fotbalové asociaci české republiky, tak o tom už je rozhodnuto a převod majetku je právě realizován v katastru s platností k 1.1.2014. Fotbalová asociace již začala v areálu nad stadionem stavět své nové sídlo. Příznivci sportu se ale nemusí bát, protože žádné komerční využití těchto prostor se nechystá. Stadion bude i nadále sloužit sportu a bude postupně revitalizován a přizpůsoben současným požadavkům a nárokům prvoligových fotbalistů a reprezentace.
