Nejen dlouhodobá finanční vyprahlost dusí český sport na úrovni sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Kritickým problémem začíná být také nedostatek dobrovolníků ve volených orgánech v jednotlivých sportovních spolcích a zejména pak v řadách trenérů dětí. Podle letošního průzkumu České unie sportu uvedlo celkem 73 % zástupců klubů, že jim pro kvalitní činnost a rozvoj chybějí trenéři dětí a mládeže, každému z nich v průměru zhruba čtyři trenéři. A 72 % klubů navíc postrádá dostatek lidí pro práci volených orgánech spolků. Do letošního průzkumu ČUS se zapojilo 2147 tělovýchovných jednot a sportovních klubů.
„Tohle je přímý důsledek dlouholetého podfinancování celého českého sportu, kdy státní rozpočet pro sport stále reálně klesá a v posledních letech nepokryl ani inflaci. Většina lidí si už nemůže dovolit vést klub či trénovat po práci zadarmo nebo za minimální finanční odměnu. Dlouhou dobu stát spoléhal na dobrovolníky a srdcaře. Jenže tenhle koncept pomalu ale jistě a nekompromisně končí,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda České unie sportu.
Většina veřejnosti si patrně myslí, že v klubech pracují s mládeží nebo s dětmi profesionální trenéři. Jenže realita je naprosto odlišná. Podle průzkumu ČUS má alespoň jednoho nebo více profesionálních trenérů pouze 19 % klubů. Zbytek, tedy 81 % TJ/SK, nemá ani jednu osobu, pro kterou je příprava dětí hlavní pracovní činností. Úspěchem je zajistit alespoň dobrovolníka s potřebnou kvalifikací. „Rád bych měl v klubu jednoho profi trenéra, který by vše řídil, ale do malého klubu nikdo nechce a pokud ano, tak jsou problém finance. Takže to zůstává na rodičích,“ prohlásil Zdeněk Truhlář z Fotbalového klubu Loket.
„Největším problémem je nedostatek trenérů. Když už se nějaký najde, tak chce neskutečné peníze, které nemáme. Tedy máme, ale nechceme vynaložit peníze pro šest trenérů pouze pro jednoho,“ popsal realitu Tomáš Homola z FC Slavia Michálkovice. V klubech tak čím dál více působí trenéři z řad rodičů, protože jiná možnost prakticky neexistuje. 55 % zástupců klubů uvedlo, že u nich rodiče dětí fungují ve většině případů. „Máme trenéry pouze z řad rodičů, kteří jsou proškoleni, přesto nemají kladný vztah k výkonnostnímu sportu. Nemají vlastní závodní zkušenost a nemotivují děti k účasti na závodech,“ prohlásil zástupce ze SKI Police nad Metují.
Kluby v rámci průzkumu ČUS uváděly, kolik trenérů by v současné době pro své členy uplatnilo. Jako průměrná potřeba vychází 3,8 trenéra na jeden klub. „U trenérů skončila éra dobrovolných nadšenců. Každý se dívá i na porovnání s jinou možností, jak si přivydělat, a tak je problém získat nové schopné trenéry,“ vystihl zástupce z Volejbalového spolku Ostrava.
Personální krize se začíná projevovat také v řízení a vedení jednotlivých sportovních spolků. Podle průzkumu ČUS – 91 % předsedů se stará o klub bezplatně. Navíc 46 % z nich více než jedenáct let, 20 % z nich je dokonce více než 20 let ve funkci. „V červenci mě bude 74 roků. Již při posledních volbách jsem dával k dispozici svoji funkci předsedy ve vztahu k mému věku. Nikdo z výborů moji funkci dělat nechce,“ prohlásil Slabý Jiří z TJ Podolí II.
Enormní nedostatek dobrovolných funkcionářů představuje časovanou bombu pro český sport. Podle 72 % zástupců klubů je akutní nedostatek zájemců o práci ve volených orgánech spolků. Povinná administrativa narůstá a je stále náročnější. Účetnictví, administrace žádostí, nájemní a další smlouvy, údaje do rejstříků, to vše vyžaduje jistou odbornost. „Velmi brzy se může stát, že kluby nebude mít kdo řídit. V Česku dochází dobrovolníci, hrdinové, co tuhle činnost dělají bezplatně,“ upozornil předseda ČUS Miroslav Jansta.
„Je málo funkcionářů a dobrovolníků, kteří by chtěli pracovat z volného času a zadarmo. Předseda je postaven do role podnikatele se spoustou povinností a legislativy. Je to pozice "převozníka", není komu hodit veslo,“ prohlásil zástupce z TJ Pustějov. „Až my ´natáhneme bačkory´, tak to nebude mít kdo dělat. Nikdo to neocení. Nikdo nás nepochválí, nikdo neřekne děkuji. Jen slyšíme kritiku, výčitky, posměch. Přitom chybějí peníze na funkcionáře, kteří to děláme zadarmo,“ doplnil předseda klubu ze Vsetína.
Z průzkumu současně vyplynulo, že 60 % klubů schází lidi pro odborné administrativní činnosti. „Spolek je amatérský, nestátní organizace na dobrovolnické bázi. Avšak podmínky pro řízení se v posledních letech staly profesionálními. Bohužel, na profesionální aparát ve spolku nejsou dostatečné finanční prostředky. Fotbalový spolek realizuje pravidelné akce každodenně (tréninky, zápasy, údržba areálu...). To znamená druhou práci. To je důvod odchodovosti a úpadku“, zaznělo z TJ Spálov. Podobný názor sdílela celá řada účastníků průzkumu. V některých případech budou kluby z tohoto důvodu, jak vyplývá z průzkumu, bohužel končit.
