Česká unie sportu stále usiluje o dotace na provoz a údržbu pro sportovní kluby a jednoty

Česká unie sportu na včerejším jednání vrcholných představitelů sportovního prostředí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy navrhla postup, kterým by bylo možné přidělit sportovním klubům a tělovýchovným jednotám pro rok 2017 dotace z ministerského Programu IV na údržbu a provoz sportovního zařízení. Ty měly jít původně  tisícům vlastníků sportovních zařízení. Nově vypsané podmínky totiž opravňují žádat pouze národní sportovní svazy, střešní organizace a jejich pobočné spolky, které nyní mohou o prostředky na svůj majetek zažádat. Členské spolky, kterých je v České republice většina, nikoliv.

„Pořád  hrozí, že se přes zimní období budou haly a tělocvičny uzavírat. Děláme vše pro to, abychom tuto hrozbu odvrátili. Předložili jsme návrhy věcného řešení v souladu s legislativou. Ministerstvo akceptovalo argumenty jen částečně. V tuto chvíli je zodpovědnost na straně ministerstva. My jsme všechny argumenty předložili,“ prohlásil místopředseda ČUS Marek Hájek, který se včerejšího jednání zúčastnil.

Program na provoz a údržbu sportovního zařízení je ministerstvem každoročně vypisován již řadu let a prostředky z něj tvoří významnou část provozních zdrojů. MŠMT však v září 2017 shledalo, že v listopadu 2016 vypsalo program špatně, proto jej zrušilo a vzápětí po protestech České unie sportu a jejich klubů vypsalo znovu, ale jinak. S takovými podmínkami, které odstřihly od dotace 90 procent sportovních klubů a jednot. Výkonný výbor ČUS přesto doporučil národním sportovním svazům s členskými spolky, které o dotaci žádaly již v listopadu 2016, aby se do nově  vypsaného programu přihlásily, přestože nesplňují některé nově stanovené podmínky. Důvodem bylo explicitní upozornění na potřeby sportovního prostředí a nesoulad vypsaných podmínek. Termín podání žádosti bylo pondělí 16. října.

Na včerejším jednání úředníci MŠMT včele s ministrem Stanislavem Štechem představitelům sportovního prostředí oznámili, že se podmínky v Programu IV upraví pouze pro svazy, střešní organizace a spolky s celostátní působností. Ty mohou o dotace na svůj majetek zažádat, kvůli čemuž se prodloužil termín odevzdání do 23. října. Odstranila se totiž retrospektivní podmínka v podobě 100 korunového členského příspěvku. „Situace pro kluby a jednoty se ale nemění – do Programu IV se přihlásit nemohou. Budeme ale hledat cestu, jak jim pomoci jiným způsobem. Je důležité, že ministerstvo tuto kritickou situaci vnímá,“ dodává Marek Hájek, místopředseda ČUS.

ČUS nabídlo ministrovi řešení

MŠMT odmítá poskytnout prostředky z Programu IV tisícům tělovýchovným jednotám a sportovním klubům s odvoláním na stanovisko ministerstva financí ze dne 9. 10. 2017: „Z tohoto ustanovení tudíž vyplývá, že sportovní spolek, jakožto příjemce dotace obdržené od MŠMT nemůže následně prostředky přijaté z kapitoly MŠMT na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace dále poskytovat jako dotaci,“ píše se v materiálu. Podle České unie sportu však toto stanovisko popisuje naprosto odlišnou právní otázku v poskytování dotací do sportovního prostředí.

Na jednání s ministrem Štechem a jeho náměstky přinesl Marek Hájek dokument s navrženým postupem, který zcela respektuje českou i evropskou legislativu. „Pokoušeli jsme se ministerským úředníkům vysvětlit, že dotace pro členské spolky je možné správně formulovaným rozhodnutím distribuovat prostřednictvím střešních sportovních organizací, což byla hlavní překážka. Víme, že taková praxe je běžná i na jiných ministerstvech. Bohužel nám oponovali tím, že by náš návrh museli konzultovat s několika odbory, což by jim zabralo minimálně měsíc. Pro MŠMT je jednodušší zastávat názor, že to bez rozboru nejde,“ vysvětluje s povzdechem Marek Hájek.

Česká unie sportu dostává v současné době stovky rozhořčených reakcí ze sportovního prostředí na postup ministerstva. Fakticky hrozí uzavírání sportovních hřišť, hlavně děti a amatérská veřejnost nebude mít kde sportovat. Některé haly se pronajmou na komerční účely. „Ministerstvu jsme přednesli náš právní výklad, který situaci řeší. Nebylo to však akceptováno. Jednou z možných variant by bylo udělení výjimek pro nejkritičtější případy. Největší tělovýchovné jednoty v Praze, ve Zlíně a v Ostravě jsou v obrovských provozních problémech. Ministerstvo by na to mělo zareagovat,“ říká Marek Hájek.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Program IV

Program je ministerstvem každoročně vypisován již řadu let a prostředky z něj tvoří významnou část provozních zdrojů. V rámci Programu IV měly jen prostřednictvím ČUS přijít peníze více než 600 sportovním subjektům, daleko více se jich přihlásilo přes národní sportovní svazy. Jedná se o příspěvky na úhradu provozních nákladů venkovních i krytých hřišť, šaten a zázemí sportovišť ve vlastnictví klubů a jednot, často však i velkých sportovních komplexů, včetně sportovních hal a stadionů.

Hlavní spor

Úředníci MŠMT stanovili 2. října jako podmínku poskytnutí prostředků Programu IV pouze spolkům s celostátní působností, tedy sportovním svazům nebo střešním sportovním organizacím a jejich pobočným spolkům, nikoliv členském spolkům, kterých je většina. Kvůli tomu dotace na údržbu a provoz hřišť nedoputuje až k 90 procentům sportovních klubů a jednot. Protože ty již měly podporu od ministerstva avizovanou od května tím, že byly vyzvány k akceptaci přidělené částky, tak žily a konaly v legitimním očekávání obdržení dotace. Vyloučením z řad příjemců nově stanovenými podmínkami se dostávají do závažných, mnohdy existenčních  problémů. Pokud dotaci neobdrží, mnozí zvažují proti postupu ministerstva podniknout právní kroky.

MŠMT opírá svůj postoj o vyjádření Ministerstva financí ČR ze dne 9. 10. 2017, č. j. MF-27804/2017/1104-1, ve kterém se uvádí: „V rámci ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění, je jasně definováno, kdo může poskytovat dotaci či návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu. Z tohoto ustanovení tudíž vyplývá, že sportovní spolek, jakožto příjemce dotace obdržené od MŠMT nemůže následně prostředky přijaté z kapitoly MŠMT na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace dále poskytovat jako dotaci.“

Právní stanovisko ČUS

1. Žádat a „čerpat“ dotaci prostřednictvím střešní organizace/svazu lze, a to s přihlédnutím k § 14 odst. 4 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve kterém se přímo uvádí, že mezi náležitosti rozhodnutí o poskytnutí dotace patří „seznam fyzických a právnických osob placených z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, na které se nevztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek“, tj. osob, kterým příjemce posílá dotací načerpané peníze. Navrhovaný postup tedy je v souladu s ZoRP.

2. MŠMT může v jednom rozhodnutí přímo specifikovat konkrétní částky pro jednotlivé koncové příjemce, kteří žádali prostřednictvím střešní organizace/svazu, a tyto částky budou pouze přeposlány dle pokynu v takovém rozhodnutí. Zvýšená efektivita z hlediska administrace a počtu rozhodnutí, které MŠMT vydává.

3. Střešní organizace/svaz uzavírá s koncovými příjemci, kteří jejím prostřednictvím podávali žádost, smlouvu o finančním příspěvku, ve které lze jasně definovat podmínky MŠMT – např. přenesení povinnosti poskytnout součinnost při provádění kontroly apod. (FÚ, NKÚ atd.). Tyto podmínky může MŠMT nadefinovat přímo v rozhodnutí. Zajištěna použitelnost kontrolních mechanismů až ke koncovému příjemci.

4. MŠMT má vztah pouze s příjemcem (střešní organizace/svaz), tudíž při zjištění nedostatků ve sféře střešní organizace/svaz a koncový příjemce je odpovědnost za dodržování podmínek na střešní organizaci/svazu. Následné vymáhání po koncovém příjemci již MŠMT nemusí zajímat. Zajištěna hospodárnost, transparentnost i péče řádného hospodáře.