Česká Unie Sportu
Zátopkova 100/2
160 17 Praha 6 - Břevnov, PO BOX 40
k článku „Šéf sportu čelí policii, vesnické kluby krachují“ autorů Jakuba Pokorného a Evy Zahradnické a zejména článku „Jak Jansta pokrátil Pepika Hnátka“ od redaktora Jakuba Pokorného. Oba články byly uveřejněny v MF DNES dne 17. 8. 2017 na stranách 1 a 3.
Dne 16. 8. 2017 uspořádala Česká unie sportu tiskovou konferenci se záměrem objasnit způsob financování „střešních“ sportovních organizací (tzv. „programu III MŠMT), neboť pochopení účelu, parametrů a kritérií tohoto programu je důležité pro to, jak veřejnost vnímá současné obvinění ČUS v souvislosti s přípravou tohoto programu. Smyslem bylo, aby zástupci médií mohli tlumočit veřejnosti pravdivé informace a čtenáři mohli získat objektivní pohled na věc.
ČUS ctí právo žurnalistů na vlastní pohled, na interpretaci faktů i jejich výběr. Nemůže se však smířit s tím, že zejména v článku redaktora Pokorného „Jak Jansta pokrátil Pepika Hnátka“ nejde ani o zkreslení faktů ani o vlastní pohled na věc, ale o sdělování čtenářům pravých opaků toho, co bylo sděleno na tiskové konferenci! Jsme si vědomi, že žádat o omluvu či o případnou opravu je bezpředmětné. Přesto se chceme touto cestou vyjádřit k nejzávažnějším nepravdivým tvrzením uvedeným v článku.
Autor v úvodu píše: „Šéf sportovní unie chtěl podle policie dotace na úkor olympioniků. Kvůli jeho kauze teď chybějí hlavně vesnickým klubům peníze.“ Zde redaktor Pokorný prokázal absolutní neznalost problematiky financování sportovního prostředí. Peníze na činnost střešních organizací, tj. včetně „olympioniků“ (program III, v němž je obviněna ČUS) nijak nesouvisí s financováním sportovních klubů, které získávají prostředky z programu VIII. Jeho snaha o originalitu tak dopadla naprosto tristně. Kvůli „kauze předsedy ČUS“ rozhodně vesnickým klubům peníze nechybějí. Ti, kterým v této fázi skutečně peníze chybějí, jsou pracovníci 91 servisních center sportu ČUS v jednotlivých regionech. Ani jednou přitom na tiskové konferenci nezaznělo, že kvůli kauze chybějí klubům peníze. Naopak. Bylo řečeno, že se kauza netýká ostatních programů, které jsou postupně vypláceny, včetně programu VIII, z něhož jdou peníze rovnou sportovním klubům a tělovýchovným jednotám.
Další nepravdou je tvrzení, že „vláda rozhodla, že letos pošle do sportu šest miliard korun, o dvě víc, než se plánovalo.“ Navýšení peněz pro český sport bylo plánovité, v souladu s vládní strategií rozvoje sportu do roku 2025. Nic proti plánu to nebylo, naopak, bylo to v souladu s dlouholetým konsensuálním úsilím sportovního prostředí a vlády zlepšit stav českého sportu.
Vrcholem svérázných dedukcí pana Pokorného je opakovaná teze, že Jansta chtěl získat peníze pro ČUS na úkor Českého olympijského výboru. Pravý opak je však pravdou! Na tiskové konferenci zaznělo, že tento program byl během své přípravy na MŠMT upravován tak, aby Český olympijský výbor dostal více peněz, nikoliv méně. To bylo řečeno opakovaně a bylo to také exaktně dokumentováno – redaktor k tomu dostal i písemné podklady.
Převážná většina zúčastněných novinářů pochopila, že ČUS, natož Jansta ani nemohl nijak získat peníze „na úkor“ kohokoliv a že jediné, čeho se oprávněně v souladu se svou funkcí místopředsedy poradního orgánu ministryně (Národní rady pro sport) dožadoval, bylo, aby ministerstvo dodrželo vlastní vypsaná a schválená pravidla pro adresné rozdělování dotací, která v tu chvíli samo začalo porušovat (velikost členské základny, stav majetku, počet územních pracovišť, mezinárodní aktivity).
Redaktorovi mohl vadit didaktický tón tiskové konference. Ale je zřejmé, že kdo se poučit nechce, je zbytečné mu cokoliv říkat. Čtenáři však, bohužel, dostali nepravdivý a uměle vykonstruovaný paskvil.
Mediální partneři ČUS
