Financování sportu v Česku je stále v kritické situaci, v očích vládních politiků není tato oblast prioritní, fungování Národní sportovní agentury se musí ještě více zprofesionalizovat a řešením je samostatné ministerstvo. Na tom se shodli účastníci celostátních porad České unie sportu 22. a 23. listopadu, kde diskutovali zástupci sportovních klubů a svazů. „Společně s vámi musíme postupovat razantně a jednotně. To je jediným klíčem. Hlavním cílem je výrazně navýšit rozpočet na příští rok a bavit se s politiky o konkrétních možnostech pro vznik samostatného ministerstva sportu,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda České unie sportu. Společně s ním by s politiky podle něho měli pravidelně vyjednávat také Petr Fousek, předseda Fotbalové asociace ČR a Libor Varhaník, šéf Českého atletického svazu.
Sport a pohybové aktivity jsou v Česku dlouhodobě podfinancované, činnost a rozvoj leží řadu let zejména na dobrovolnících. V letech pandemie a energetické krize se podpora nelepší, naopak. „Sport je v rámci státního rozpočtu opět na neinvestičních, tedy hlavních, provozních dotacích krácen. Hlavním důvodem je fakt, že nám schází ministr, který by za sport, sportovní spolky, sportování dětí a dobrovolníky ve sportu bojoval,“ shrnul Miroslav Jansta, který v posledních týdnech tuto situaci se zástupci politických stran probíral.
Podle předsedy ČUS se v kritických chvílích projevuje, že sport nemá silné zastání ve vládě. Politici většinou znají sport pouze povrchně, nedoceňují jeho potenciál a hlavně přesah do zdravotnictví. „Za sport je odpovědný především premiér Petr Fiala, který ho ale nestíhá významně řešit. Proto chceme nejlépe samostatné ministerstvo, do jeho vzniku by bylo nejlepší, kdyby Národní sportovní agentura dočasně přešla třeba pod ministerstvo financí. Potřebujeme mít při vyjednávání o rozpočtu mnohem silnější pozici,“ dodal Jansta, podle kterého jsou současné podmínky neúnosné. „V roce 2021 jsme měli 11 miliard korun, letos máme šest a v příštím roce dokonce na činnost méně jak 5 miliard. S tímto rozpočtem v době krize někteří provozovatelé sportovišť nepřežijí, sport přijde o další dobrovolníky a nabídka pro sportování rozhodně nemá šanci se rozvíjet.“
Představitelé vládních stran již konzultovali se zástupci České unie sportu možný postup k vytvoření samostatného ministerstva sportu. „Veškeré podklady k tomu máme vytvořené, reálně se o tom ale budeme bavit až před volbami do poslanecké sněmovny. Je potřeba v tom provést osvětu a postupovat jednotně,“ doplnil Miroslav Jansta. Nutnost silnějšího postavení sportu při politickém jednání potvrdil i Ivo Kaderka, prezident Českého tenisového svazu, prezident evropské federace Tennis Europe a místopředseda ČUS. „V rámci financování sportu jsme v nejhorší situaci za 25 let. Přitom jsme jedna z nejsilnějších organizací v Česku, sdružujeme více než milion sportovců. Musíme být slyšet a upozorňovat na naše problémy. Snažil jsem se politikům vysvětlit, že je nynější stav neudržitelný, mluvil jsem také s hejtmany. Všichni jsou z aktuální situace hotoví,“ dodal Kaderka.
V předešlých týdnech jednali s politiky za sportovní prostředí společně zástupci ČUS, České obce sokolské a Sdružení sportovních svazů ČR. „Ten tlak po našich mediálních aktivitách zafungoval. Rád bych, aby na vyjednávání pravidelně chodili také Petr Fousek z fotbalu a Libor Varhaník z atletiky. Oba jsou autoritami ve výkonných výborech České unie sportu a Českého olympijského výboru, kam byli zvoleni. Zastupují jak týmový, tak kolektivní sport,“ dodal Miroslav Jansta. „Jsem zastáncem toho, abychom vyjednávali mnohem intenzivněji a na všech úrovních,“ doplnil Petr Fousek z FAČRu.
Na celostátních poradách se rovněž probírala situace Národní sportovní agentury, zejména pak změna v jejím vedení. Aktuálně nově jmenovaný předseda Ondřej Šebek, předseda Českého veslařského svazu, se měl porady účastnit. „Omlouval se mi s tím, že musí být účasten v poslanecké sněmovně. Je však nutné, aby NSA co nejdříve zvýšila svůj výkon, personálně posilnila, začala co nejdříve fungovat Národní rada pro sport a předložil se akční plán na další roky,“ tvrdil Miroslav Jansta.
Hojně diskutované byly problémy menších sportovních svazů, z nichž některé se letos neočekávaně objevily v pozici neoprávněného žadatele o státní dotace. Ačkoliv zástupci NSA dodnes nevysvětlili, proč byla kritéria malým svazům nastavena diskriminačním způsobem. „Menší sportovní svazy byly významně pokráceny bez informací v předstihu, takhle se to dělat nemá. Takové změny se musí říkat a probírat alespoň tři roky dopředu. I když stát bude připravovat prioritizace sportu, žádný svaz nemá být v prostředcích na činnost a rozvoj krácen. Není možné, aby se sešli tři čtyři úředníci a rozhodli sami o takových změnách. Je to typicky záležitost akčního plánu NSA, který by měla schvalovat vláda. NSA je pak servisní úřad, který má naplňovat státní politiku a fungovat pro sportovní prostředí,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda České unie sportu, která letos pomohla poškozeným svazům finančními půjčkami z rezervního fondu. „O pomoci budeme i nadále jednat. V ohrožení jsou tisíce sportovců nepodpořených sportovních odvětví.“
Traumatickou komplikací jsou pro kluby s vnitřním sportovištěm dramaticky zvýšené výdaje za energie. NSA vypsala samostatný dotační program na provoz a údržbu, jehož vyplácení se ale kvůli schvalování novely státního rozpočtu na rok 2022 pozdrželo. Na Servisní centra sportu se tak obracejí denně se znepokojením předsedové klubů nebo jednot. „Po komunikaci se zástupci agentury mám informace, že by se program na tyto provozní výdaje měl stihnout vyplatit do konce tohoto roku. Upozornili jsme na to, jak klíčové tyto dotace jsou,“ dodal Miroslav Jansta.
ČUS společně s dalšími bude jednat s NSA a s ministerstvem financí o navýšení rozpočtu pro sport, případně pak o přesunu investičních peněz do provozních neinvestičních položek na příští rok. Zároveň předseda ČUS pochválil velmi důležitou součinnost centrály ČUS se zástupci okresních sdružení a krajských organizací ČUS. A to především při sběru dat v rámci medializovaného průzkumu aktuální ekonomické situace klubů, při zajištění informací k úpravě vládního nařízení k zastropování cen energií, a při konzultacích s poslanci ve volebních regionech o potřebách sportu a přípravě státního rozpočtu na rok 2023.
„Díky našemu tlaku a jednání s vládou, ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou ČR a dalšími se povedlo zpřesnit zastropování pro spolky, které jsou zapsané v rejstříku sportovních organizací Národní sportovní agentury. Znamená to, že sportovní areály České unie sportu - Plavecký stadion v Praze Podolí a Sportovní centrum Nymburk budou moci pokračovat v provozu i po novém roce. V jakém režimu, o tom rozhodne Výkonný výbor ČUS, neboť i se zastropováním bude provoz násobně dražší,“ prohlásil Jansta. „Stále jsou ale podmínky zastropování selektivní, což je špatně, protože například lyžařský areál v Rokytnici nad Jizerou zastropován bude zatímco sousední menší lyžařský areál v Harrachově zastropován nebude.“
