Po korovanirové pandemii nyní kritickým způsobem doléhá na dlouhodobě značně podfinancovaný český sport energetická krize. Kvůli zvýšeným výdajům za provoz a údržbu sportovišť bude docházet k jejich uzavírání, prodejům majetku nebo dokonce k bankrotu sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Velkou překážkou je také dlouhodobý nezájem ze strany státu oblast sportu koncepčně a dostatečně podporovat. „Procházíme nejtěžším obdobím českého sportu v jeho historii. V době, kdy je nutné děti přivádět k pohybovým aktivitám a do organizovaného sportu, nám budou kluby zanikat z ekonomických důvodů. A současná vláda to zatím neřeší,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda České unie sportu na 40. valné hromadě, která se konala 22. června v Nymburce. Jejím hostem byl také předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser.
Delegáti na největším sportovně-funkcionářském grémiu v Česku zastupovali 75 národních sportovních svazů a více než 7000 sportovních klubů a tělovýchovných jednot s milionem členů. Vyzvali orgány státní správy, zejména předsedu vlády, Národní sportovní agenturu a parlament, aby urychleně přijali konkrétní kroky k plnění státní koncepce Sport 2025 zejména v oblasti financování a aby sportu přiznali stejnou prioritu ve státním rozpočtu, jakou má kultura.
Pozvánku na valnou hromadu ČUS obdržel také premiér Petr Fiala, do jehož gesce spadá Národní sportovní agentura. Právě jemu se zodpovídá její předseda Filip Neusser. Premiér je tak klíčovou osobou pro nastavení podmínek pro rozvoj českého sportu a přístupu státu k této důležité společenské oblasti. Po loňském prosincovém ustavení nové vlády byla valná hromada ČUS ideální příležitostí sdělit sportovní veřejnosti, jaké záměry a cíle má nové vedení státu oblasti sportu. „Bohužel, pan premiér se nám omluvil, což nás mrzí. Jenom to však dokumentuje reálný stav – vládní činitele nechtějí převzít odpovědnost za radikální pomoc českému sportu na všech jeho úrovních. Téměř ve všech evropských státech je přístup ke sportu zcela odlišný. Dnes mohl pan premiér osobně slyšet, jaký je skutečný stav českého sportu,“ dodal Miroslav Jansta.
Finanční podpora státu se snižuje, meziroční pokles skutečné státní podpory sportu činí 25 %. Takový propad nezaznamenal žádný jiný rezort. Na letošní rok je pro sport rozpočtováno 4,6 miliardy korun. Jen pro představu – jde o polovinu menší objem oproti financování sportu z počátku 90. let. A o třetinu nižší podporu než v roce 2007. „Podpora sportu klesá i bez inflace a narůstajících cen za energie. Od nové vlády jsme očekáváme změnu, racionalitu a pochopení významu sportu pro stát, to ale zatím nepřichází. Přitom podle vládou schválené koncepce Sport 2025 mělo být všechno jinak a na sport by mělo jít v roce 2025 minimálně 19 miliard korun. Jsme někde na jedné čtvrtině,“ vyčíslil Miroslav Jansta.
Česká unie sportu zpracovala také analýzu dosavadního plnění koncepce Sport 2025. Tento materiál byl schválený usnesením vlády před šesti lety a vytyčil směry a cíle rozvoje a podpory českého sportu. Jedou z priorit bylo zastavit pokles tělesné zdatnosti dětí a mládeže, zastavit růst nadváhy a obezity, snižovat ekonomickou spoluúčast rodin ve sportu, zvyšovat pohybovou gramotnost. Koncepce rovněž ukládá cílově navyšovat objem prostředků na sport ze stávajících 0,3 % na 1 % celkových výdajů státního rozpočtu. Nikdo však koncepci neplnil a žádný člen vlády plnění nekontroloval ani nepožadoval.
„Pokud by měl být cíl koncepce v roce 2025 splněn, musely by být výdaje na sport v následujících letech meziročně navyšovány o sto procent. Bohužel, v rámci horizontálních priorit a strategických cílů nebyl v tuto chvíli splněn ani jeden bod,“ dodal smutně předseda ČUS, podle kterého jsou dokonce doporučení WHO (Světové zdravotnické organizace) v Česku ignorována. „Sport má být vnímán a využíván jako nejúčinnější prevence proti nemocem, jenže Češi jsou jedním z nejtlustších národů, ale státu to nevadí a nepřijímají se k tomu žádná důrazná opatření.“
I proto se delegáti valné hromady shodli na tom, že je nutné okamžitě jednat. V usnesení vyzvali premiéra a parlament, aby zařadili oblast sportu na stejnou úroveň jako kulturu. „Jsme v historicky nejhorším stavu, zdraví národa je ohroženo – a nejen to. Dostatečný počet adeptů v požadované kondici nemá v současné době policie ani armáda. Kde chce stát nabírat například nové vojáky v době současného nebezpečí? Silovým rezortům je překvapivě jedno, že stát selhává už při vedení tělesné výchovy na základních školách a hledá důvody proč to nejde, namísto hledání cest jak to jde,“ doplnil Miroslav Jansta.
Delegáti rovněž kritizovali dramatickou skutečnost, že schází prostředky na provoz a údržbu sportovišť. A zejména kluby disponující majetkem budou od září významněji omezovat své fungování. „Máme zprávy ze všech částí republiky o tom, že zejména kluby ledního hokeje vůbec neví, kdy začnou fungovat před novou sezonou a jestli o prázdninách vůbec nechají zamrazit plochu. Pokud stát klubům a jednotám nepomůže s uhrazením částek za energie, nastane kolaps, který odnesou opět děti a rodiny. Buď sport v jejich okolí přestane fungovat nebo budou muset platit za tréninky více peněz,“ varoval Miroslav Jansta.
Velkou pozornost věnovali delegáti také Zprávě o hospodaření ČUS k 31. prosinci 2021, kterou přednesl ředitel ekonomický agend ČUS Pavel Benda. Hospodářské výsledky roku 2021 bezprecedentně ovlivnily vládní omezení podnikání v důsledku covidové pandemie – provozy ČUS (Sportovní centrum Nymburk, Plavecký stadion Podolí a Lyžařský areál Zadov) byly plně uzavřeny od 1. ledna do 31. května 2021. Následný rozjezd navíc nabíhal pomalu a ještě v červenci 2021 byla omezena kapacita bazénů na 50 %, resp. 75 %.
ČUS se v běžné hospodářské činnosti propadl ze zisku roku 2019 ve výši 12,5 milionu do ztráty 52,3 milionu. Kompenzace z covidových dotací, z nichž některé nebyly ČUS přiznány, dosáhly 42 milionů korun a společně s některými mimořádnými příjmy ČUS pomohly snížit vysoké covidové ztráty v běžné hospodářské činnosti.
V průběhu jednání zvolila valná hromada v dodatečné volbě za člena Výkonného výboru ČUS předsedu Fotbalové asociace ČR Petra Fouska, který tak nahradil odstoupivšího zástupce FAČR Martina Malíka.
